Venkovský či městský dům

Dříve se venkovské a městské domy lišily již na první pohled. Městský dům byl ponurý, posazený mezi ostatní městské domy, kde se na ně snášel prach a špína z prostředí, ve kterém vyrostly. Venkovské stavení bylo výrazně jiné, tkvělo se vznešeně uprostřed přírody, obehnané zelení, s kvetoucí předzahrádkou a zahradou plnou ovocných stromů.
zemědělská usedlost
A dnes? Na vesnici, zrovna tak jako na krajích měst, vyrůstají satelitní městečka, která se vzájemně podobají jako vejce vejci. Mnohdy je těžké rozpoznat, zdali jste uprostřed města či přírody. Bydlení v rodinném domě ve městě a na vsi se neustále sbližuje a sjednocuje. Všude stejně štěkají psi, všude stejně kvetou růže a všude stejně voní posekaná tráva. Dnes i městské domy totiž mají spoustu zeleně, a vesnická stavení nevypadají nijak zaostale jako kdysi.

Architekti dnes mají mnohem usnadněnou práci, jelikož již nemusí klást důraz na rozdílné formy venkovského a městského domu. Jediné, čeho bychom se měli držet my všichni, je to, aby dům zapadl do prostředí, ve kterém vyroste, tak, aby hloupě nevyčníval a nenarušoval tak architektonickou sounáležitost.

Městské rodinné domy inspirují vesnici mnohem více, než je tomu naopak. Vesnické prvky se sice v satelitních městečkách čas od času objevují, ovšem městské prvky jsou četnější i na vsi. Město nasává stále častěji inspiraci v zahraničí, kde jsou, pro nás stále nové a neprobádané, stavební formy.
hřiště pro děti
Domy by měly být vystavěny tak, aby byly racionálně využity a stoprocentně plnily funkci svým majitelům. Městské domy se ještě dnes staví spíše čtvercové, kdežto vesnické mají tvar obdélníku, který se do daného prostředí hodí mnohem více.
Ovšem domy ve městě jsou často mnohem stísněnější, za což se zasloužily menší pozemky. A tak se nejednou stane, že si lidé vidí do oken mnohem zřetelněji, než kdyby bydleli v paneláku.